Pro realizaci studie byly použity metody, které zahrnují hodnocení teplotních map, analýzu proudění vzduchu a simulaci pocitové teploty v projektu budoucího areálu Panattoni Park Pilsen West III. Simulace byla založena na přesných klimatických datech získaných specificky pro danou lokalitu a hodnoceny byly čtyři scénáře, včetně varianty status quo (současný stav bez zástavby). Tyto scénáře umožnily identifikovat kritická místa s vyšším rizikem přehřívání a navrhnout konkrétní opatření ke zlepšení mikroklimatu.
„Světlé fasády jsou využívány ve všech zemích s horkým létem, a ne jinak tomu musí být v naší zeměpisné šířce, pokud se chceme připravit na dopady klimatických změn. Teplota uvnitř objektu s tmavou fasádou může být až 7 stupňů Celsia vyšší. Ochlazování vnitřního prostoru je pak nejen ekonomicky náročné, ale i vzhledem k oxidu uhličitému neefektivní,“ říká Pavel Sovička, managing director, Panattoni pro ČR a SR.
„Environmentální studie realizujeme na našich projektech opakovaně, protože nám pomáhají hledat a implementovat vhodná opatření vedoucí ke snížení dopadu na životní prostředí. Studie nám konkrétně umožňují plně využít potenciál větru a slunce, například při přirozeném větrání budovy, čímž výrazně snižujeme provozní náklady,“ dodává Pavel Fojtík, regional sustainability manager pro Českou republiku a Slovensko ve společnosti Panattoni.
Studie potvrdila, že výběr světlých barev pro fasády průmyslových budov výrazně ovlivňuje schopnost budov a minimalizuje riziko vzniku tepelného ostrova. Výsledky simulací ukázaly, že tmavé fasády znamenají až trojnásobné zvýšení efektu tepelného ostrova oproti využití světlých povrchů. Světlé fasády mohou snížit akumulaci tepla, přičemž se tato schopnost ukazuje jako zásadní zejména během horkých letních dnů. U tmavých fasád naopak dochází během letních dní k dlouhodobé akumulaci tepla a následně během noci není proudění schopno prostor dostatečně vyvětrat, a tedy i uchladit. Tím vzniká vysoké riziko vzniku tepelného ostrova.
Kromě barvy fasád hraje důležitou roli i okolní zeleň a její rozmístění, včetně popínavých rostlin na fasádách. Ty jsou při této expozici a rozložení hmot nejúčinnější do výšky okolo 2,5 metru. Jejich výhodou je to, že snižují pocitovou teplotu v blízkém okolí. Kombinace světlých povrchů a optimálně rozmístěné vegetace tak může zlepšit pocitovou teplotu, odstranit riziko vzniku tepelného ostrova a moderovat přirozené ochlazování budovy lokálním prouděním. Fasádní zeleň v kombinaci se sadovými úpravami je tak výrazným estetickým i funkčním přínosem.
