„Všichni naši klienti si uvědomují svou závislost na plynu a snaží se co nejvíce diverzifikovat, a být tak energeticky co nejméně závislí na fosilních palivech. Pro výrobní firmy je to však nedosažitelný cíl, pro energeticky méně náročné provozy – například logistika bez pokročilé automatizace – je to ale možné již dnes,“ říká ke složité situaci na trhu Petr Narwa, Head of Transaction & Consulting Services v Prochazka & Partners.

A jaké jsou tedy cesty ke snížení energetické závislosti na fosilních palivech? Vytipovali jsme šest oblastí, na které se lze zaměřit.

Fotovoltaika i na greenfieldu?

Aktuálně raketově roste zájem o budování solárních panelů na střechy průmyslových areálů. Vlastníci musí držet určitý koeficient zeleně kolem průmyslové nemovitosti, tudíž kromě střech mohou dát panely jen na tzv. brownfield. Pokud by ale byla legislativa benevolentnější, šlo by rozšířit kapacity výroby FVE v rámci průmyslových areálů. To by se dalo udělat umístěním panelů výše než 2 m na konstrukci, pod kterou může probíhat například pastva skotu. U haly o velikosti 10 tisíc m2 lze na střechu instalovat panely o výkonu cca 1,5 MWp, které ročně vyrobí 1450 MWh energie, což může znamenat při 100 % spotřebě úsporu bezmála 9 milionů Kč za rok (při aktuální zastropované ceně 6050 Kč/MWh). Přičemž návratnost investice lze spočítat na 5 let.

Výroba zeleného vodíku

Co s přebytky energie vyrobené ve špičkách, kdy distribuční síť nemusí unést tolik vyrobené energie? Kromě uložení do baterií, které je pro velkou výrobu finančně neefektivní, se nabízí výroba zeleného vodíku a jeho následného využití. Ten je vinou současného růstu energií již levnější než vodík získávaný z fosilního zemního plynu, ačkoliv odborníci na energetický trh před ruskou invazí na Ukrajině předpokládali, že k tomuto zlevnění dojde až do 10 let.

Fixace energií? V dnešní době science-fiction

Aktuálně většině zákazníkům končí fixace cen energií a všichni jsou nově na spotových cenách. Těm, kterým ještě fixace dobíhá, pak v současné chvíli dokáží mít úsporu v hodnotě 0,8–1,2 eur / m2 . To už je v průměrném skladu o velikosti 10 tisíc m2 citelně znát. Tato konkurenční výhoda ale velmi rychle všem skončí. Zavádění cenových stropů tomu může pomoci, nicméně ne všechny obory podnikání na cenový strop dosáhnou. Legislativa se stále ještě diskutuje, tudíž v této oblasti může nastat opravdu mnoho změn.

Udržitelný development

Moderní průmyslové budovy se zelenou certifikací spotřebují měsíčně energie za 1,5–2 eura na m2. Starší zástavby pak za 2–3 eura na m2. Zdá se to jako malý rozdíl? Menší provozy mohou mít 10 tisíc m2, ale najdou se i takové, které mají 100 tisíc m2.

Soběstačná logistika. A co další?

Logistický závod je většinou méně energeticky náročný než výroba, díky čemuž může být energeticky soběstačný i bez plynu. Tzv. handling (nakládka, vykládka, picking a sorting) tak může existovat bez nutnosti velkých dodávek energie, tudíž i bez plynu. Ostatní obory na tom ale tak dobře nejsou. Zejména výrobní podniky nemají kde dnes hledat alternativu.

Last mile solutions

Rostoucí ceny nafty způsobily, že čím dále více firem, které operují v rámci „last mile solutions“ pokukují po automobilech na elektřinu, či vodík. Hodně peněz může ušetřit strategicky umístěný sklad, kdy se může vyplatit připlatit si za lépe umístěný sklad a ušetřit za dopravní náklady (především naftu, opotřebení a poplatky).