Vyjednavači společnosti Lockheed Martin v poslední době přistávají na Letišti Václava Havla častěji než kdy dřív. Pro jednoho z největších světových zbrojařů už vyjednali nejdražší zakázku v historii české armády, která za 150 miliard korun kupuje 24 „efpětatřicítek“, tím ale jejich práce nekončí. Součástí kontraktu je i „hození lana“ českému průmyslu. A ten se ho chápe.
Mezi prestižní skupinu dodavatelů, kteří se podílejí na výrobě F-35, se může zařadit i české konsorcium společností PBS Velká Bíteš, One3D a HiLASE. Koncem května uzavřelo s Lockheedem dohodu o průmyslové spolupráci, nyní se čeká na definitivní stvrzení vládou Spojených států. Zelenou má projekt dostat na přelomu srpna a září.
„Spolupráce s Lockheedem nás může extrémně zviditelnit v globálním měřítku. Ten projekt přitom není významný jen pro nás, ale český letecký průmysl. Přináší obrovské know-how, byznys a kredit do republiky v době, kdy státy masivně zvyšují investice do vlastní obrany,“ říká výkonný ředitel PBS Group Pavel Čechal. Právě PBS, která vyvíjí a vyrábí motory nebo součástky do dronů či střel s plochou dráhou letu, zastřešuje konsorcium a vede komunikaci s Lockheedem.
Čerstvě uzavřená dohoda spočívá v tom, že budou české firmy vyvíjet novou technologii, jak vyrábět perforovanou mřížku umístěnou na konci výfuku palivového systému F-35. Mřížka musí obstát v extrémních podmínkách. Letoun za miliardy dolarů totiž může trhat oblohu rychlostí více než 1,6 machu, tedy 530 metrů za sekundu nebo 1909 kilometrů za hodinu a dosahovat přetížení až devíti G.
„Projekt se svou náročností určitě vymyká tomu, co běžně děláme. Požadavky na kvalitu mřížky jsou nezvykle vysoké. Ani při mimořádném zatížení nebo vlivu extrémních teplot se pochopitelně nesmí rozpínat. Zda se vejdeme do tolerance na úrovni tisícin milimetru, posoudí Lockheed do pěti let,“ vysvětluje Čechal.
Tuzemské uskupení věří, že uspěje, a proto už nyní investuje desítky milionů dolarů do nákupu strojů určených k finální výrobě, tedy například do pořízení vakuových pecí nebo obráběcích strojů.
Kdo dodává stávající mřížku a jak ji vyrábí, je tajemstvím Lockheedu. Naopak jeho jasně sděleným požadavkem je najít nový způsob, jak mřížku zhotovovat. „Giganti tohoto typu chtějí motivovat dodavatele, aby vymýšleli nové výrobní technologie. Mohou být levnější, rychlejší a případně využitelné i v jiných částech řetězce,“ dodává Čechal.
PBS v konsorciu plní roli lídra a výrobní společnosti s bohatými zkušenostmi s leteckým průmyslem. One3D zase patří ke špičkám v oboru průmyslového 3D tisku. Laboratoře HiLASE z Dolních Břežan, které spadají pod Akademii věd ČR, mají přispět novou technologií laserové výroby.
Jen do armád evropských států už Lockheed prodal přes sedm set letounů F-35 a další tisíce vyrábí pro zákazníky z jiných regionů i pro potřeby USA. Pokud české konsorcium uspěje, bude mřížku v Bíteši i sériově vyrábět a předpokládá odbyt v řádu tisíců kusů. Některé budou určené jako náhradní díly.
Pokud by se takový předpoklad naplnil, konsorciu by ze zakázky pro Lockheed mohly plynout tržby v řádu vyšších stovek milionů korun ročně. Například pro PBS, tradiční českou společnost z leteckého průmyslu, by to znamenalo výživnou finanční injekci a navýšení obratu o desítky procent. Pokud by uskupení uspělo, otevřely by se mu navíc dveře k dalším zakázkám nejen pro Lockheed.
